Kromě změn respiračních cest se rakovina plic může projevit také neurologickými změnami spojenými zejména se zrakem. V prvních stadiích může docházet k poškození zrakových nervů, nejčastěji se vyskytuje tzv. Claud Bernard-Hornerův syndrom vedoucí až ke zhroucení bulvy. Diagnostika rakoviny plic se provásí rentgenem hrudníku, tomografem nebo magnetickou rezonancí.
Léčba rakoviny plic
Způsob léčby rakoviny plic závisí na jejím typu. Obecně jsou rozeznávány dva základní typy rakoviny plic:
nemalobuněčný karcinom plic – NSCLC
malobuněčná karcinom plic – SCLC
Léčba NSCLC
V případě nemalobuněčného karcinomu je léčba zahájena chirurgickým odstraněním nádorových buněk, v případě pokročilejšího stádia nemoci (kdy není možné zasaženou část plic odstranit) se ihned přistupuje k chemoterapii a radioterapii. Současně s plicními změnami je diagnostika provedena také na lymfatických uzlinách a pokud jsou nalezeny karcinomy také v nich, přistupuje se k jejich odstranění. Po chirurgickém zásahu podstupuje pacient radioterapii, aby bylo sníženo riziko recidivy.
Léčba SCLC
Malobuněčné nádory zpravidla není možné chirurgicky odstranit, pacienti tedy rovněž podstupují chemoterapii a radioterapii. Léčba je u tohoto typu nádorů problematická kvůli obvykle nízkému účinku chemoterapie.
ČTĚTE DÁLE NA DALŠÍ STRÁNCE
