Typickými příklady jsou kysané zelí, kefír, jogurt, kimchi, miso nebo tempeh. Původně šlo hlavně o způsob konzervace bez chlazení. Až moderní věda ukázala, že fermentace zásadně mění i nutriční hodnotu potravin.
Během fermentace vznikají totiž probiotické kultury, které podporují střevní mikrobiom. Právě ten má podle odborníků vliv nejen na trávení, ale i na imunitu, metabolismus nebo psychickou pohodu. Fermentované potraviny navíc často obsahují lépe vstřebatelné vitaminy nebo minerály.
Kvíz o zdravém spánku: Kdo si neporadí s 10 otázkami, ten pravděpodobně škodí svému tělu
ČTĚTE DÁLE NA DALŠÍ STRÁNCE
